Jdi na obsah Jdi na menu

Pranostiky

Troška lidové moudrosti
1.7.2011    • "... když dne ubývá, horka přibývá ..."
V červenci bychom si měli užít sluníčka. Rok se překulil do druhé poloviny a v pranostikách se červencové počasí často porovnává s možným vývojem v zimě.
Některé pranostiky na ČERVENEC:
•  V červenci déšť a slunečná pohoda – hojná bude v příštím roce úroda.
•  Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.
•  Jaký červenec, takový leden.
•  Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš.
•  Na Markétu-li pršívá, čtrnáct dnů vlhko bývá.
•  Marie Magdaléna své hříchy oplakává, proto rádo poprchává.
•  O svatém Jakubě přicházejí silné bouře.
•  Jakub naseče, Anna (26. 7.) upeče.
•  Jak teplý svatý Jakub, tak studené vánoce.
•  Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.
•  Svatá Anna - chladna zrána.
•  Svatá Anna pšenku žala.
•  Od svatého Ignáca - leto sa obracá.

   Doufejme, že bude příjemné léto s bohatou úrodou..
29.5.2011    • "... v červnu-li zamrazí ..."
V červnových pranostikách se nejvíce objevují jména Medard, Gerváz, Protáz, Ladislav, Vavřinec a svatí Jan, Tonička, Antonín, Vít, Alois, Ivan, Petr a Pavel.
Kdo se v tom má vyznat?
Některé pranostiky na ČERVEN:
•  V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.
•  Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
•  Medardova kápě - čtyřicet dní kape.
•  Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.
•  Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.
•  Svatý Vít když deštěm kropí, na ječmeni škodu tropí.
•  Na Gerváze a Protáze (19. 6.) posečeš seno nejsnáze.
•  Na svatého Aloise poseč louku, neboj se!
•  Na svatého Jana otvírá se létu brána.
•  O Janu-li sucho hostí, máme o žních mokra dosti.
•  Svatý Ivan bývá plačtivý pán.
•  Na Petra Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý.
•  Je-li od Petra až po Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.
•  Jaké počasí se na Ladislava objevuje, takové se sedm neděl ukazuje.

   Jen aby nepršelo na Medarda!.
3.5.2011    • "... na prvního máje déšť ..."
Pranostiky májové se dotýkají hlavně vláhy, deště a teké tří "zmrzlých". Zamysleme se na chvíli.
Některé pranostiky na KVĚTEN:
•  Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
•  První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.
•  Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži, spalují mrazem ovoce i růži.
•  Žofie vína upije.
•  Až přijde máj, vyženeme kozy v háj.
•  Chladný květen bude-li rositi, mnoho sena budeš kositi.
•  V máji aby ani hůl pastýřova neoschla.
•  Když máj vláhy nedá, červen se předá.
•  Když se v máji blýská, sedlák si výská.
•  Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
•  Déšť svaté Žofie švestky ubije.
•  Májová vlažička - naroste travička; májový deštiček - poroste chlebíček.

   Doufejme, že bude všeho s mírou, aby švestky neubilo a červen se nemusel předávat..
3.4.2011    • "... duben, ještě tam budem ..."
Příroda se již plně probudila k životu, rozkvétají bledule, čemeřice, šafrány, včelky již pilně pracují a my se těšíme z jarních slunečných dnů. Jenže pozor! Moudrost praví : "ještě tam budem". Kde asi? Za pecí, kam jsme v březnu zalezli.
Některé pranostiky na DUBEN:
•  Březen, za kamna vlezem - duben, ještě tam budem.
•  I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu
sněží.
•  Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
•  Teplé deště v dubnu, teplé dny v říjnu.
•  Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
•  Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
•  Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.
•  Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
•  Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.
•  Když před Jiřím rosa, to před Michalem mráz.
•  Na Svatého Marka deštivo – čtyřicet dní blátivo.
•  Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka.

Uvidíme, co nám příroda připraví tentokrát.
•   My zahrádkáři se však rozhodně těšíme na novou, úrodnou sezónu!.
1.2.2011    • "Na Hromnice o hodinu více"
nebo "Únor bílý, pole sílí" jsou známé únorové pranostiky. Pomalu se již blíží jaro a dny se prodlužují na úkor noci. Jaký je vlastně původ Hromnic?
Hromnice mají svůj původ v tradicích pohanských. S příchodem křesťanství se ale začal slavit svátek Uvedení Páně do chrámu (dříve také svátek Očišťování Panny Marie), jehož datum bylo stanoveno na 2. února. Právě tento svátek známe pod označením Hromnice a má nám připomínat událost popsanou v evangeliích, kdy Marie přinesla 40. dne po narození Ježíše do jeruzalémského chrámu, aby jej zasvětila Bohu jako prvorozeného. Tam se setkala se Simeonem, jenž Ježíše nazval "světlem k osvícení národů".
Toto proroctví bylo pramenem zvyku,který se začal šířit v 11. století, kdy se na Hromnice světí svíčky (tzv. hromničky). Tyto svíce se pak během bouří dávaly do oken, kde měly zajistit ochranu obydlí.
Některé pranostiky na ÚNOR:
•  Únorová voda - pro pole škoda.
•  Komáři-li v únoru si bzučí, v březnu pak mrazivý vítr skučí.
•  Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
•  Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
•  Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště.
•  Na Hromnice - chumelenice, netrvá pak zima více.
•  Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
•  Na Popeleční středu fouká-li vítr svěží, úrodný rok na to běží.
•  Na svatého Blažeje, slunce ještě nehřeje.
•  Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.

A máme pro únor jasno. Na závěr malou slovní hříčku:
•   Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned..
27.12.2010    • "Jak na Nový rok, tak po celý rok"
Připomeňme si moudrosti, které nashromáždili naši předkové při pozorování různých souvislostí v přírodě. Během mnohaletého sledování počasí zjistili, že se mnohé jevy opakují v závislostech na jeho předcházejícím vývoji. Věnovali tomu velkou pozornost, neboť zemědělství hrálo v jejich životě důležitou roli. Hraje i dnes, ale tyto pranostiky nahradily vědecké studie a bádání meteorologů. Některé pranostiky vycházejí z křesťanského kalendáře. Všech těchto moudrostí obsažených jak v pranostikách, tak v lidových rčeních jsou tisíce. Jistě se všechna nenaplní skutečností. Možná však bude velmi zajímavé si některé připomenout.
Dnes tedy pro LEDEN:
•  Připadne-li Nový rok na pondělí, prorokuje se krutá zima, vlhké
jaro, povodně a těžké nemoci.
•  Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato
úrodný rok.
•  Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína,
ale žádný med.
•  Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro,
parné léto, krásný podzimek, mnoho ovoce a hojnost obilí.
•  Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé
budou hojně mříti, a dokonce hrozí i válka.
•  Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce,
ale také mnoho zimnic.
•  Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro
a větrné léto.

    Ale především!!!
•  Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.

Spojíme-li letošní prosinec se sobotou 1. ledna 2011, tak nám z toho vychází, že bude dobrý rok. Pro zahrádkáře hodně úrodný, což nás velmi těší. Teď ještě trochu štěstí, pevné zdraví a máme pro spokojenost zaděláno.
To Vám ze srdce přejeme.